2. schůzka
Dosud jsme zjistili (k 8. říjnu 2009)
K pěti
nalezeným dětem židovského vyznání ve třídních výkazech z let 1934 – 1940
jsme nalezli šesté, Hanu Hermannovou, která pocházela z Prahy a
v Byšicích bydlela u pana Košeráka (jeho jméno odkazuje na židovský původ).
V Terezínské pamětní knize jsme zjistili, že žádné z našich dětí
nepřežilo holocaust /šoa/. Všechny odjely 13. ledna 1943 transportem Cl do
Terezína a všechny odsud byly poslány 20. ledna 1943 transportem Cq do
Osvětimi. Žádné z nich tento vyhlazovací koncentrační tábor nepřežilo.
Vzhledem ke krátkosti pobytu všech v terezínském ghettu s největší
pravděpodobností nenalezneme v dnešním Památníku Terezín po nich další
stopy (víme totiž, že děti, které v ghettu bydlely v heimech, např.
kreslily, tvořily své časopisy… - to naše děti zde nestihly).
V Terezínské
pamětní knize jsme zjistili, že stejný osud potkal i rodiče (uvedeni
v třídních výkazech) námi hledaných dětí.
Oslovení
veřejnosti
V našem
pátrání se neobejdeme bez pomoci veřejnosti – pamětníků, spolužáků našich dětí.
Ty oslovíme prostřednictví tisku – místního i regionálního (např. Byšické
novinky, Týdeník Mělnicko, Mělnický deník,…). A tak jsme sestavovali podklady pro článek. Nejaktivnějším se zdál
být Miloš Ladra.
Za naši pátrací
skupinu bude jednat Renata Špačková (pedagogické vedení) a Barča Mikešová,
Petra Manželová a Miloš Ladra (účastníci projektu).
Splnění úkolů z 1. října 2009
Najít
domy, kde bydlely děti židovského původu, které navštěvovaly naši školu, a
případně pořídit jejich fotografie
Barča
Mikešová
Míša
Dvořáčková a Romča Ducháčková
Kristýna
Danková
Barča
se svého úkolu zhostila výborně. Máme fotografii domu čp. 246 (bydliště Olgy
Mehlové) v Byšicích. Dům čp. 266 (bydliště Felixe Wertheimera) se nalézá v areálu Vitany Byšice, kde se
nesmí fotografovat, a tak vše další bude záviset na jednání s Vitanou a. s.
Dům čp. 25 v Krpech, kde žil Emil Sladkus, již neexistuje.
Kristýna
dnes chyběla, a tak o domu v Čečelicích rodiny Steinerových nevíme zatím
nic.
Zjistit,
kdo je správcem židovského hřbitova v Byšicích, a domluvit jeho
prohlídku
Barča
Mikešová
I
tento úkol Barča splnila výborně J. Zjistila (spolu
s Petrou Manželovou), že správcem hřbitova je paní Duchoslavová, nyní
místostarostka obce Byšice. Navštívila ji a vyjednávala naši návštěvu hřbitova.
Možnost máme v pondělí či ve středu.
Martina
Polenová s Radkou Kubátovou zakoupily deník a zapsaly do něj zápis
z první schůzky (ještě jsme ho ale neviděli, Radka je nemocná).
Úkoly na 15. října 2009
Najít
dům čp. 113 v Čečelicích, kde bydleli Anna a Josef Steindlerovi,
a případně pořídit jeho fotografii.
David
Prejza
Najít
dům čp. 21 v Byšicích, kde bydleli Vilém Košerák a Hana Herrmannová,
a případně pořídit jeho fotografii.
Barča
Mikešová
Dohodnout
definitivní termín návštěvy židovského hřbitova v Byšicích, který jsme
stanovili na středu 21. října 2009 ve 14 hodin.
Barča
Mikešová
Hodnocení Renaty Špačkové
Na druhé schůzce se nás sešlo 21. Úkoly
nejlépe splnila Barča, na kterou (jak se zdá) skutečně bude spolehnutí.
Společně jsme vyplnili zbývající kolonky
v naší tabulce „Byšičtí zmizelí sousedé“, kterou jsme na minulém setkání
začali tvořit. Někteří ji však neměli L, což znesnadňovalo
práci. Tu též znesnadňovalo štěbetání L L (sice možná
k věci, ale nemám dostatečný hlasový fond).
Vynikající jste byli, když jsme
sestavovali, co má být v naší výzvě veřejnosti. Zapojili se snad všichni.
Tuto první výzvu napíši, později bych byla ráda, kdyby má role spočívala pouze
v opravování případných gramatických chyb J.
Přivítala bych také, kdybyste opustili
sezení v klasicky uspořádaných školních lavicích – připadám si příliš jako
o vyučovací hodiny a to nechci.
Čeká nás příště
·
Četba
školní kroniky – školní rok 1940/1941. Byla druhá světová válka, kterou známe nejvýše z učebnic,
neexistovala Československá republika, ale protektorát Čechy a Morava. Které
události se odehrály? Kdo učil na naší škole? S jakými problémy se škola
musela vypořádávat? Co dělaly „naše děti“, nad kterými se již stahovala mračna
zákazů a omezení?
·
Seznámíme
se s tím, jak vypadají židovské hřbitovy, abychom se připravili na
návštěvu toho byšického.